|
|
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
|
|
|
Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...
|
|
|
The Regeneration Stand and HeighIncrement 10 Years after a Dieback Caused by Bark Beetle Outbreak
Zenáhlíková, J. ; Svoboda, M. ; Wild, Jan ; Kopecký, Martin ; Macek, Martin
In 1990s the bark beetle outbreak caused a dieback of mountain spruce forest in Sumava National Park. We analyzed structure of mature stands and natural regeneration more than 10 years after a dieback in 1998. After that forests have been left without human interventions. Nine square plots (400 m(2)) were measured by technology FiledMap. It was examined: trees, snags, stumps and regeneration. Tree layer is completely destroyed, there are only standing stumps, snags and lying logs. There are any mature trees. The dominant species was spruce (Picea abies), only one living rowan (Sorbus aucuparia) was on P60. There were only 25 livings trees higher than 3 m on all plots together. In regeneration density was dominant spruce - 97 %, rowan was represented with 4 %. The number of regeneration differed between plots and covers variation in density which ranched between 1260 12000 ind/ha. Height of regeneration has normal distribution with mean 46 cm, which agrees with age of 10 years. This indicates majority of regeneration established before or in time of stand decomposition. Striking was minimal rate of young individuals, which means lower generative restoration in phase after dieback of tree layer. Height increment increases with increasing height of regeneration. Stand openings lead to expansion of herbal vegetation.
|
|
|
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
|
|
| |
|
|
GPC půdních huminových kyselin a fulvokyselin z Trojmezí
Šestauberová, Martina ; Novák, František
U vzorků huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK), izolovaných z jednotlivých půdních horizontů podzolové půdy smrkového lesa na Trojmezí (Šumava, 48°46´25¨ sev. š., 13°51´04¨ vých. d.), byla pomocí gelové chromatografie stanovena molekulová hmotnost M.sub.r./sub. a průměrná molekulová hmotnost M.sub.w./sub.. Pro vysokomolekulární frakci HK bylo zjištěno rozmezí molekulových hmotností 380 – 569 kDa, pro hlavní frakci HK 6,7 – 31,4 kDa, u FK se hodnoty pohybovaly mezi 1,8 – 3,3 kDa. Z výsledků byl patrný klesající trend M.sub.r./sub. s rostoucí hloubkou, rovněž podíl vysokomolekulární frakce HK se směrem dolů snižoval. HK izolovaná z horizontu B.sub.h./sub. neobsahovala vysokomolekulární frakci a její molekulová hmotnost se blížila hodnotám stanoveným u fulvokyselin.
|
host ::
RSS.